Zima v Sapporu skončila předevčírem, což spolehlivě poznám podle vlahé vůně rán. Byla mimořádně dlouhá, studená a sněhu spadlo nad průměrem. Zatímco na ulicích probíhá úklid (jedna scénka u nedaleké základní školy mi silně připomněla můj oblíbený film Kouř), v televizích a rádiích se diskutuje a hodnotí. Hlavními tématy je, podle řidičů nedostatečné, odklízení sněhu ze silnic, a podle chodců nebezpečná neprůchodnost - musím potvrdit, že často až neexistence – chodníků, právě kvůli odhrnování sněhu pluhy ze silnic. Nevím jaké má sapporská radnice v odklízení ještě rezervy, ale určitě to nemají v dvoumilionovém městě, kde ho každou zimu napadne kolem pěti metrů, lehké.

Slunce sílí každým dnem a rozpouští poslední zbytky sněhu ve stínech stromů a výškových budov, rozpouští i zimní deprese a sváry a brzy se japonská televize opět vrátí ke svým dlouhodobě nejoblíbenějším tématům: jídlu a cestování. V sushi restauracích už se objevují jarní speciality, dáte-li si saké dostanete ho už pravděpodobně opět chlazené, a v supermarketech jsou právě teď mrazící boxy plněny soupravami masa a zeleniny ke grilování. Už brzy se i parky a universitní kampus opět zaplní modrými nepromokavými plachtami, veselým hlaholem na plachtách usazených přiopilých skupinek a hustým dýmem z desítek grilů.

Sapporo má však kromě masového grilování jehněčího masa ještě jednu oblíbenou a neméně výraznou jarní kratochvíli, kterou jsou automobilové gangy. Dlouhé, rovné a široké silnice, bohatství vyspělé ekonomiky a dlouhá tradice ve výrobě a zdokonalování všeho, co s auty souvisí, je pro militantní fanoušky spalovacích motorů pravým rájem. Při čekání u přechodu široké třídy procházející centrem města je často k vidění (a slyšení) bez ohledu na semafory pomalu projíždějící kolona desítek do posledního detailu vylepšených a nápaditě zdobených sportovních aut s přelepenými značkami. Řidiči za tmavými skly troubí, motory v maximálních otáčkách řvou a nad vším se vznáší oblaka modrého kouře. Za kolonou pak následuje skupina motorkářů v černých šátcích přes obličej a vše uzavírá početný kordon policejních aut se zapnutými majáky a sirénami, které si s hlukem předvoje nijak nezadají. Na křižovatce o pár set metrů níže se pak náhle gang rozjede plnou rychlostí všemi směry, v dálce dozní jekot sirén a člověk těžko věří, že to co viděl bylo skutečné.

Jsem rád, že je hezky, hřeji se na slunci a uvažuji, že pojedu někam na výlet. Je jaro!