Rolničky jsou slyšet všude. Kašpárek s dědou Mrázem by na rozdávání hlasu určitě nestačili, takže předpokládám, že se zapojil i Ježíšek, Santa Claus, všichni sobi a pravděpodobně vypomáhají i velikonoční zajíček s beránkem. Vánoce nejsou tradiční japonský svátek, ale jejich obliba tady je důkazem jak univerzálně přitažlivé jsou dárky, stromečky, blýskavé ozdoby a kombinace červené se stříbrnou. Ačkoliv je hlavním místním svátkem na konci roku oslava příchodu roku nového – takzvané Oshógatsu, klidnou a rodinnou atmosférou podobná právě našim Vánocům – je naprostá většina obchodů ozdobena ve vánočním stylu, z reproduktorů obchodních domů znějí koledy a promrzlí středoškoláci brigádně nabízejí kolemjdoucím slevy na skupinové „Kurismasu pátí“. Rozdíly ale jsou a zásadní: stromeček koupíte jen malý, umělý a velmi drahý, jako dárky se dávají spíš drobnosti a na kapra nenarazíte, protože Japonci (až na pár výjimek z prefektury Nagano) kapry nejí a dokonce tvrdí, že smrdí. Výše zmíněná „Kurismasu pátí“ pak nakonec také bude osvědčená kombinace piva, saké a karaoke, jen firemní vtipálek bude mít pravděpodobně na hlavě červenou čepici s bílým kožešinovým lemem.

Nejlepší vánoční nákup pořídíte v obchodním domě Mitsukoshi nebo konkurenčním Daimaru. Oblečení všech slavných světových i japonských značek, šperky (Mitsukoshi má letos zvlášť pěknou kolekci diamantů), hodinky, parfémy, whisky i nejdražší koňak, šampaňské, kaviár i jahody, plzeňské pivo, a pekárny dokonce nabízí i asi desítku druhů vánočního cukroví. Ceny nejsou nízké, ale zahrnují zcela samozřejmě i dokonalé dárkové balení a dovoz domů – myslí se jak domov dárce, tak případně přímo domov obdarovávaného, a to kamkoliv v Japonsku a dodání v den, který si určíte. Obchody jsou sice přeplněné lidmi jako kdekoliv v Evropě či Americe, ale dav mi přijde veselejší a uvolněnější.

Výroční prosincový Mnichovský Vánoční trh skončil. Proběhl jako obvykle pod Televizní věží na třídě Ódóri, a i já jsem si tam jednou zašel na svařené víno, tuplák piva a klobásu. Ne že bych nějak mimořádně holdoval červeným obličejům, frontám a písni Ó Tannenbaum, ale pohled na neuvěřitelně nabalené Japonce všech věkových skupin jak podupávají do rytmu koledy (a nejen aby se zahřáli), chlubí se navzájem nakoupenými perníčky s vánočními motivy a pojídají Bratwurst mit Sauerkraut tyčinkami, si nemůžu nechat ujít.

Už jsem si vyhlédl v parku nedaleko od domova hustou borovici, které snad nebude chybět menší větev, a koupil si v Daimaru dvě křehké, bílé a české ozdoby. Ještě si nakrájím a usuším pomeranč (to jsem odkoukal od sestry) a koupím svíčku. Pak si větev ozdobím, a alespoň trochu si tím připomenu vánoční atmosféru, protože letos se poprvé kvůli práci na svátky domů nedostanu. Bude mi určitě smutno, ale co se dá dělat…Vám však ze Sappora přeji Vánoce veselé a šťastný nový rok!