Začátkem září roku 2005 přijeli za mnou na návštěvu do Sappora Petra a Petr. Petr je už téměř sapporský veterán, byl tady totiž již podruhé. Petra naopak byla poprvé jak na Hokkaidó, tak v Japonsku vůbec. Během necelých tří týdnů jsme spolu cestovali v dobrodružném stylu se stanem, batohy, odvahou, vytrvalostí a většinou i dobrou náladou. Dojeli jsme vlaky a loděmi (přes přístav Wakkanai) nejdříve na dva ostrůvky na severu Hokkaidó: ostrov-horu Riširi (kde jsme prošli menším očistcem při výstupu na ni) a krásnou zemi nikoho, ostrov Reibun. Po krátkém odpočinku v Sapporu jsme pak vyrazili na horskou túru a přešli po hřebenech z průsmyku Sóunkyó na horu Asahidake. Opět jsme nabrali sil a potěšili se krátce ve velkoměstě, abychom se vydali vlakem na sever hlavního ostrova Honšů, část zvanou japonsky Tóhoku. Tady jsme se podívali do slavné Macušima, inspirace basníků a malířů, na poutní místo ostůvek Kinkasan, navštívili oblast jezera Hibara-ko a obešli barevné bažiny Gošiki-numa pod Horou Bandai. Poté jsme se rozloučili a Petr s Petrou se ještě na chvilku ponořili do urbánního šílenství Tokia. Trvalo mi to dlouho, ale konečně jsem dal dohromady pár obrázků z výletu:

Nejprve Hokkaidó...	...a potom Tóhoku